Topolánkova vláda tedy v úterý opravdu padla. Ale dalo se to čekat.Bylo mi to jasné již v okamžiku, když se pan Klaus objevil na sjezdu ČSSD a také mne v tom utvrdil pan Paroubek, když na něm za svým pultíkem hřímal, že kdo jde proti lidu této země bude toho litovat. Nevím, zda je to přesná formulace a ale tak nějak to vyznělo. Vzhledem k tomu, že jsem v tom alespoň  dle mého názoru slyšela cosi z let, o kterých jsem si myslela, že zůstanou pouze trpkou vzpomínkou a to, když komunisté hlásali, kdo nejde s námi, je proti nám, zatmělo se mi před očima.

Co se týče paní Zubové byla její reakce již předem čitelná, kdo zradí jednou.....Co se týče pana Tlustého je za tím asi něco z minulosti, že by ho mohl někdo tlačit ke zdi, z mé strany pouhá spekulace, již berte s rezervou, ale člověka napadá leccos, což alespoň prozatím není trestné.

Paní Jakubková, no co tomu říci. Říká se, nejvíce nebezpečná je pro muže odvrhnutá milenka. To se jí vůbec netýká, ovšem jistá spojitost a paralela, která Vás může napadnout je, co takhle odvrhnutá politička ?

Když jsem dnes sledovala přenos ze sněmovny a viděla to defilé komunistů, kteří se drze dovolávali dodržování lidských práv a ctění demokracie měla jsem dojem, že se dívám na film, který vznikl podle námětu Franze Kafky. Ale tohle by  jakkoli si ho vážím ani on nevymyslel.

Vůbec nejvíce mne dojalo, když pan Filip říkal, jak se na něj obrátil bývalý voják PTP a prosil jej, aby už s tím on v jeho jméně nějak pohnul, že už s tím , co se děje někdo musí něco udělat a on pan Filip je ten, kdo mu naslouchá a komu věří. No, co k tomu dodat. Co se týče
pana Grebeníčka, pak tedy k tomu se raději nebudu vyjadřovat, protože to by bylo na žalobu, kdybych tu napsala, velmi jadrnou češtinou, co si o něm myslím. Musím si tedy vystačit s málem, je to člověk jehož si nevážím.Ostatní řečníci z řad komunistů byli nudní, opakujíce jeden.

vedle druhého pouze fráze a hlavně nejvíce v jejich příspěvcích dominovalo slovo kapitalista. Dělala jsem si čárky. Slušný příslib do budoucna co?

A jak z toho ven ? Opět se potvrdila známá pravda, že když se dva hádají, třetí se směje. A který je ten třetí to všichni víme.Možná mi to tak trochu připomíná povídku Otty Pavla, v níž psal o tom jak roce 1946 běžel při předvolební akci s číslem komunistické strany a jak na to byl hrdý. Později toho velmi trpce litoval. Tuhle povídku z knihy Plná bedna šampaňského vřele doporučuji, je velmi nadčasová a mnohé osvětlující.

Říká se, že všechno zlé, je pro něco dobré. Z toho asi musíme vycházet, zřejmě vždycky  potřebujeme pořádný kopanec abychom se dali dohromady a začali něco dělat.